Dása
Dása či dásja je sanskrtský výraz s širokou škálou významů. V pramenech védského období, z nichž nejvýznamnější a nejstarší je Rgvéd, jsou dásové či dásjové démonické bytosti nepřátelské hromovládci a králi bohů Indrovi či skutečný lid nepřátelský Indoárijcům, snad původní obyvatelstvo Indie. Kromě toho je v Rgvédu dvakrát či třikrát užito ve smyslu „služebník, nevolník, otrok“, což nejspíše naráží na zotročení domorodců, a tento význam slov dása a dásja se stal převládajícím v post-klasickém sanskrtu. Slovo také rozšířilo svůj význam specificky na služebníka či oddaného stoupence určitého boha.
Ke konkrétním údajům uváděným o dásech v Rgvédu patří například to že jeden z dásů ze měl za manželky Ápah „Vody“ nebo že Indra zničil sedm dáských pevností. K dásům patří například Šušna, hadí protivník Indry způsobující sucho, k dalším uváděným v různých pramenech patří především Namuči a Šambara, méně často jsou za ně označováni Pipru, Cumuru, Dhuni, Varcin, Nahavástva, a jednou též Tváštra a had Ahí.[1]
Na původní identitu dásů nahlíží různí badatelé mnoha způsoby:
- Arthur Macdonnel se domnívá že slovo původně znamenalo pozemského nepřítele a až později bylo chápáno jako označení démonů.[1]
- Michael Witzel spojuje slovo dása s podobnými indoevropskými výrazy pro nepřítele či cizince jako je avestánské daháka a dnha, latinské dahi a řecké daai.[2]
- Asko Parpola spojuje slovo dása s jménem íránského kmene Dahae.[3]
- keltisté Alwynn Reese a Brinley Reese dásy spojují s Déssi „vazaly“, kteří se stali vyhnanci poté, co zabili syna velekrále a usídlili se v provincii Munster, symbolicky spojené s třídou nevolníků a služebníků[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MACDONNEL, Arthur Anthony. Vedic Mythology. Strassburg: Verlag von Karl J. Trubner, 1897. S. 157–159.
- ↑ WITZEL, Michael. Early Indian history: Linguistic and textual parameters. In: ERDOSY, George. The Indo-Aryans of Ancient South Asia. [s.l.]: De Gruyter, 1995. ISBN 9783110144475. S. 85–125. (anglicky)
- ↑ MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 179.
- ↑ REESE, Alwynn; REESE, Brinley. Celtic Heritage. [s.l.]: Thames & Hudson, 1961. S. 127.