[go: up one dir, main page]

Neal Skupski

britský tenista

Neal Skupski (* 1. prosince 1989 Liverpool) je britský profesionální tenista, deblový specialista a trojnásobný vítěz Wimbledonu, když dvakrát ovládl smíšenou a jednou mužskou čtyřhru. V letech 2022–2023 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se poprvé stal jako padesátý devátý hráč od zavedení klasifikace v březnu 1976 a třetí Brit po Jamiem Murraym a Joeovi Salisburym. V pěti obdobích na čele strávil třicet pět týdnů.[2]

Neal Skupski
Neal Skupski na French Open 2019
Neal Skupski na French Open 2019
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození1. prosince 1989 (34 let)[1]
Místo narozeníLiverpool, Spojené království[1]
BydlištěLiverpool, Spojené království[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost82 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 267 474 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Nejvyšší umístění932. místo (8. listopadu 2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů283–185
Tituly15 ATP, 23 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (14. listopadu 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022, 2023)
French Openčtvrtfinále (2020, 2022, 2023)
Wimbledonvítěz (2023)
US Openfinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2022)
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra
Tituly2
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2024)
French Openfinále (2024)
Wimbledonvítěz (2021, 2022)
US Openčtvrtfinále (2021)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241028a28. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál patnáct deblových turnajů včetně Wimbledonu 2023 a Madrid Masters 2022, Canada Masters 2022 a Paris Masters 2022 s Wesleym Koolhofem. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třicet titulů ve čtyřhře.[3] Jeho starším bratrem je tenista Ken Skupski, s nímž opakovaně nastoupil do čtyřhry.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2010 na 932. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2022 na 1. místě.[1]

V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 skupinou finálového turnaje proti Nizozemsku. S Jamiem Murraym zvítězili ve čtyřhře proti páru Koolhof a Rojer, čímž přispěli k výhře Britů 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 9–5 ve čtyřhře.[4]

Velkou Británii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Do mužské čtyřhry nastoupil s Jamiem Murraym. Ve druhém kole však podlehli Japoncům Kei Nišikorimu a Benu McLachlanovi.

Tenisová kariéra

editovat

Na okruhu ATP World Tour debutoval ve čtyřhře Kremlin Cupu 2013 v Moskvě. S bratrem Kenem Skupskim porazili ve čtvrtfinále nejvýše nasazenou dvojici Max Mirnyj a Horia Tecău. Ve finálovém utkání podlehli rusko-uzbeckému páru Michail Jelgin a Denis Istomin až po dramatickém supertiebreaku, který ztratili poměrem míčů 12–14. První titul v této úrovni tenisu přišel na montpellierském Open Sud de France 2018, kde opět se starším sourozencem zdolali v závěrečném duelu japonsko-francouzskou dvojici Ben McLachlan a Hugo Nys ve dvou setech. Navázali tak na týden starý triumf z francouzského challengeru v Quimperu.[5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2014. S Američanem Bradleym Klahnem však v úvodním kole nenašli recept na zástupce ruského a kazašského tenisu Teimuraze Gabašviliho s Michailem Kukuškinem.[1][3]

Z travnatého finále na Nature Valley International 2018 v Eastbourne odešli poraženi od krajanů startujících na divokou kartu Luka Bambridge a Jonnyho O'Mary, z nichž ani jeden před turnajem nevyhrál na túře ATP žádný zápas.[6] Další finálová prohra následovala na antukovém Moselle Open 2018 v Metách od francouzských turnajových jedniček Nicolase Mahuta s Édouardem Rogerem-Vasselinem.[7] Druhou kariérní trofej přidal na vídeňském Erste Bank Open 2018 z kategorie ATP 500. Do deblové soutěže nastoupil s krajanem Joem Salisburym. Finálový duel proti americko-francouzskému páru Mike Bryan a Édouard Roger-Vasselin zvládli po dvousetovém průběhu. Jako dvojice přitom odehráli po Winston-Salem Open 2018 druhý turnaj v kariéře, s celkovou bilancí zápasů 6–1.[8]

Premiéra v sérii Masters přišla v závěru sezóny 2018, když jako poslední turnaj v roce odehrál pařížský Rolex Paris Masters po boku Američana Johna Isnera. Po výhře nad Kontinenem s Peersem je ve čtvrtfinále zastavila první světová dvojice Oliver Marach a Mate Pavić.[1][3]

Finále na Grand Slamu

editovat

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2022 US Open tvrdý   Wesley Koolhof   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–7(4–7), 5–7
Vítěz 2023 Wimbledon tráva   Wesley Koolhof   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–4, 6–4

Smíšená čtyřhra: 4 (2–2)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2021 Wimbledon tráva   Desirae Krawczyková   Joe Salisbury
  Harriet Dartová
6–2, 7–6(7–1)
Vítěz 2022 Wimbledon tráva   Desirae Krawczyková   Matthew Ebden
  Samantha Stosurová
6–4, 6–3
Finalista 2024 Australian Open tvrdý   Desirae Krawczyková   Sie Šu-wej
  Jan Zieliński
7–6(7–5), 4–6, [9–11]
Finalista 2024 French Open antuka   Desirae Krawczyková   Laura Siegemundová
  Édouard Roger-Vasselin
4–6, 5–7

Finále na okruhu ATP Tour

editovat

Čtyřhra: 38 (17–21)

editovat
Legenda
Grand Slam (1–1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (3–5)
ATP Tour 500 (3–7)
ATP Tour 250 (10–8)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 19. října 2013 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Ken Skupski   Michail Jelgin
  Denis Istomin
2–6, 6–1, [12–14]
Vítěz 1. 5. února 2018 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Ken Skupski   Ben McLachlan
  Hugo Nys
7–6(7–2), 6–4
Finalista 2. 1. července 2018 Eastbourne, Spojené království tráva   Ken Skupski   Luke Bambridge
  Jonny O'Mara
5–7, 4–6
Finalista 3. 23. září 2018 Mety, Francie tvrdý (h)   Ken Skupski   Nicolas Mahut
  Édouard Roger-Vasselin
1–6, 5–7
Vítěz 2. 28. října 2018 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Joe Salisbury   Mike Bryan
  Édouard Roger-Vasselin
7–6(7–5), 6–3
Finalista 4. 9. února 2019 Delray Beach, Spojené státy tvrdý   Ken Skupski   Bob Bryan
  Mike Bryan
6–7(5–7), 4–6
Finalista 5. 14. dubna 2019 Houston, Spojené státy antuka   Ken Skupski   Santiago González
  Ajsám Kúreší
6–3, 4–6, [6–10]
Vítěz 3. 28. dubna 2019 Budapešť, Maďarsko antuka   Ken Skupski   Marcus Daniell
  Wesley Koolhof
6–3, 6–4
Finalista 6. 25. května 2019 Lyon, Francie antuka   Ken Skupski   Ivan Dodig
  Édouard Roger-Vasselin
4–6, 3–6
Finalista 7. 29. srpna 2020 New York, Spojené státy tvrdý   Jamie Murray   Pablo Carreño Busta
  Alex de Minaur
2–6, 5–7
Finalista 8. 1. listopadu 2020 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Jamie Murray   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
6–7(5–7), 5–7
Vítěz 4. 14. listopadu 2020 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Jamie Murray   Jürgen Melzer
  Édouard Roger-Vasselin
bez boje
Vítěz 5. 20. března 2021 Acapulco, Mexiko tvrdý   Ken Skupski   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
7–6(7–3), 6–4
Finalista 9. 3. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý   Daniel Evans   Nikola Mektić
  Mate Pavić
4–6, 4–6
Finalista 10. 18. dubna 2021 Monte Carlo, Monako antuka   Daniel Evans   Nikola Mektić
  Mate Pavić
3–6, 6–4, [7–10]
Finalista 11. 8. srpna 2021 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   Michael Venus   Raven Klaasen
  Ben McLachlan
6–7(4–7), 4–6
Vítěz 6. 3. října 2021 San Diego, Spojené státy tvrdý   Joe Salisbury   John Peers
  Filip Polášek
7–6(7–2), 3–6, [10–5]
Vítěz 7. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý   Wesley Koolhof   Oleksandr Nedověsov
  Ajsám Kúreší
6–4, 6–4
Vítěz 8. 15. ledna 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý   Wesley Koolhof   Ariel Behar
  Gonzalo Escobar
7–6(7–5), 6–4
Vítěz 9. 15. února 2022 Dauhá, Katar tvrdý   Wesley Koolhof   Rohan Bopanna
  Denis Shapovalov
7–6(7–4), 6–1
Finalista 12. 2. dubna 2022 Miami, Spojené státy tvrdý   Wesley Koolhof   Hubert Hurkacz
  John Isner
6–7(5–7), 4–6
Finalista 13. 24. dubna 2022 Barcelona, Španělsko antuka   Wesley Koolhof   Kevin Krawietz
  Andreas Mies
7–6(7–3), 6–7(5–7), [6–10]
Vítěz 10. 8. května 2022 Madrid, Španělsko antuka   Wesley Koolhof   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–7(4–7), 6–4, [10–5]
Vítěz 11. 12. června 2022 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Wesley Koolhof   Matthew Ebden
  Max Purcell
4–6, 7–5, [10–6]
Vítěz 12. 14. srpna 2022 Montréal, Kanada tvrdý   Wesley Koolhof   Daniel Evans
  John Peers
6–2, 4–6, [10–6]
Finalista 14. 9. září 2022 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Wesley Koolhof   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–7(4–7), 5–7
Vítěz 13. 6. listopadu 2022 Paříž, Francie tvrdý (h)   Wesley Koolhof   Ivan Dodig
  Austin Krajicek
7–6(7–5), 6–4
Finalista 15. 19. března 2023 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Wesley Koolhof   Rohan Bopanna
  Matthew Ebden
3–6, 6–2, [8–10]
Finalista 16. duben 2023 Barcelona, Španělsko antuka   Wesley Koolhof   Máximo González
  Andrés Molteni
3–6, 7–6(10–8), [4–10]
Vítěz 14. červen 2023 's-Hertogenbosch, Nizozemsko (2) tráva   Wesley Koolhof   Gonzalo Escobar
  Oleksandr Nedověsov
7–6(7–1), 6–2
Vítěz 15. 15. července 2023 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Wesley Koolhof   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–4, 6–4
Finalista 17. srpen 2023 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý   Lloyd Glasspool   Nathaniel Lammons
  Jackson Withrow
3–6, 4–6
Finalista 18. 4. října 2023 Peking, Čína tvrdý   Wesley Koolhof   Ivan Dodig
  Austin Krajicek
7–6(14–12), 3–6, [5–10]
Finalista 19. 19. února 2024 Delray Beach, Spojené státy tvrdý   Santiago González   Julian Cash
  Robert Galloway
7–5, 5–7, [2–10]
Finalista 20. 2. března 2024 Acapulco, Mexiko tvrdý   Santiago González   Hugo Nys
  Jan Zieliński
3–6, 2–6
Vítěz 16. 23. června 2024 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva   Michael Venus   Taylor Fritz
  Karen Chačanov
4–6, 7–6(7–5), [10–8]
Vítěz 17. 29. června 2024 Eastbourne, Spojené království tráva   Michael Venus   Matthew Ebden
  John Peers
4–6, 7–6(7–2), [11–9]
Finalista 21. říjen 2024 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Michael Venus   Alexander Erler
  Lucas Miedler
6–4, 3–6, [1–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

editovat
Legenda
Challengery (0 D; 22–12 Č)
Futures (0 D; 7–2 Č)

Čtyřhra (30)

editovat
č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 20110701ačervence 2011 Dublin, Irsko koberec   Albano Olivetti   James Cluskey
  James McGee
7–6(7–4), 6–3
2. 20110701ačervence 2011 Costa Mesa, Spojené státy tvrdý   Chris Eaton   Daniel Cox
  Adam Hubble
6–3, 6–3
3. 20130101aledna 2013 Portsmouth, Spojené království tvrdý (h)   Ken Skupski   Sam Barry
  Colin O'Brien
3–6, 6–3, [10–5]
4. 20130201aúnora 2013 Birkenhead, Spojené království tvrdý (h)   Lewis Burton   James Cluskey
  Sean Thornley
7–6(7–5), 2–6, [10–7]
5. 20130401adubna 2013 Bournemouth, Spojené království antuka   Richard Gabb   Jack Carpenter
  Ashley Hewitt
6–3, 2–6, [10–3]
6. 20130501akvětna 2013 Pozzuoli, Itálie antuka   Ken Skupski   Oliver Golding
  Denys Mylokostov
6–3, 6–3
7. 20130701ačervence 2013 Manchester, Spojené království tráva   Albano Olivetti   Zach Itzstein
  Brydan Klein
7–6(7–4), 6–3
1. červenec 2013 Recanati, Itálie tvrdý   Ken Skupski   Gianluigi Quinzi
  Adelchi Virgili
6–4, 6–3
2. srpen 2013 Segovia, Španělsko tvrdý   Ken Skupski   Michail Jelgin
  Uladzimir Ignatik
6–3, 6–7(4–7), [10–6]
3. září 2013 Pétange, Lucembursko tvrdý (h)   Ken Skupski   Benjamin Becker
  Tobias Kamke
6–3, 6–7(5–7), [10–7]
4. září 2013 Štětín, Polsko antuka   Ken Skupski   Andrea Arnaboldi
  Alessandro Giannessi
6–4, 1–6, [10–7]
5. září 2014 İzmir, Turecko tvrdý   Ken Skupski   Malek Džazírí
  Alexandr Kudrjavcev
6–1, 6–4
6. listopad 2014 Bratislava, Slovensko tvrdý (h)   Ken Skupski   Norbert Gombos
  Adam Pavlásek
6–3, 7–6(7–3)
7. červen 2015 Surbiton, Spojené království tráva   Ken Skupski   Marcus Daniell
  Marcelo Demoliner
6–3, 6–4
8. září 2015 Saint-Rémy, Francie tvrdý   Ken Skupski   Andrej Martin
  Igor Zelenay
6–4, 6–1
9. únor 2016 Bergamo, Itálie tvrdý (h)   Ken Skupski   Nikola Mektić
  Antonio Šančić
6–3, 7–5
10. únor 2016 Cherbourg, Francie tvrdý (h)   Ken Skupski   Jošihito Nišioka
  Aldin Šetkić
4–6, 6–3, [10–6]
11. září 2016 Saint-Rémy, Francie (2) tvrdý   Ken Skupski   David O'Hare
  Joe Salisbury
6–7(5–7), 6–4, [10–5]
12. listopad 2016 Bratislava, Slovensko (2) tvrdý (h)   Ken Skupski   Purav Radža
  Diviž Šaran
4–6, 6–3, [10–5]
13. květen 2017 Savannah, Spojené státy antuka   Peter Polansky   Luke Bambridge
  Mitchell Krueger
4–6, 6–3, [10–1]
14. květen 2017 Benátky, Itálie antuka   Ken Skupski   Julian Knowle
  Igor Zelenay
5–7, 6–4, [10–5]
15. červen 2017 Nottingham, Spojené království tráva   Ken Skupski   Matt Reid
  John-Patrick Smith
7–6(7–1), 2–6, [10–7]
16. srpen 2017 Aptos, Spojené státy tvrdý   Jonatan Erlich   Alex Bolt
  Jordan Thompson
6–3, 2–6, [10–8]
17. srpen 2017 Vancouver, Kanada tvrdý   James Cerretani   Treat Conrad Huey
  Robert Lindstedt
7–6(8–6), 6–2
18. listopad 2017 Bratislava, Slovensko (3) tvrdý (h)   Ken Skupski   Sander Arends
  Antonio Šančić
5–7, 6–3, [10–8]
19. únor 2018 Quimper, Francie tvrdý (h)   Ken Skupski   Sander Gillé
  Joran Vliegen
6–3, 3–6, [10–7]
20. duben 2018 Le Gosier, Guadeloupe tvrdý   John-Patrick Smith   Ruben Bemelmans
  Jonathan Eysseric
7–6(7–3), 6–4
21. srpen 2018 Vancouver, Kanada (2) tvrdý   Luke Bambridge   Marc Polmans
  Max Purcell
4–6, 6–3, [10–6]
22. září 2018 Chicago, Spojené státy tvrdý   Luke Bambridge   Leander Paes
  Miguel Ángel Reyes-Varela
6–3, 6–4
23. březen 2019 Phoenix, Spojené státy tvrdý   Jamie Murray   Austin Krajicek
  Artem Sitak
6–7(2–7), 7–5, [10–6]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neal Skupski na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Neal Skupski na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20241028a28. října 2024
  2. Skupski Makes 'Dream Come True', Climbs To Doubles World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-14 [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-14. (anglicky) 
  3. a b c Neal Skupski na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241028a28. října 2024
  4. Neal Skupski na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20241028a28. října 2024
  5. British brothers Ken and Neal Skupski win first ATP World Tour title together [online]. BBC, 2018-02-12 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Eric Nicolson. Arbroath tennis player Jonny O’Mara wins maiden ATP title [online]. The Courier, 2018-06-29 [cit. 2018-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Mahut/Roger-Vasselin Fly Flag For France In Metz [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-09-23 [cit. 2018-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Skupski/Salisbury Lift Maiden Team Trophy In Vienna [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-10-28 [cit. 2018-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-31. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat