Mladkov

Mladkov
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Králíky
Obec s rozšířenou působností	Králíky; (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′49″ s. š., 16°37′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	547 (2024)
Rozloha	12,80 km²
Nadmořská výška	508 m n. m.
PSČ	561 67
Počet domů	250 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Mladkov 95; 561 67 Mladkov ; starosta@mladkov.cz
Starosta	Ing. Roman Studený
	Oficiální web: mladkov.cz
	Mladkov
Další údaje
Kód obce	580651
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladkov (německy Wichstadtl) je městys nacházející se v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, nedaleko polských hranic, 14 km východně od Žamberka. Žije zde 547^[1] obyvatel. Prochází jím silnice II/312 spojující města Žamberk a Králíky. Součástí obce jsou i vesnice Dolany, Petrovičky a Vlčkovice. Prochází tudy železniční trať Letohrad – Lichkov, v Mladkově je umístěna zastávka.

Historie

První němečtí zemědělci do oblasti pravděpodobně přišli již za Přemysla Otakara II., který v župě, kterou koupil od pánů ze Švabenic, nechal mýtit rozsáhlé pomezní hvozdy bez komunikací a na příhodných místech nechal založit osady a stavět hrady. Obec Mladkov je připomínána poprvé v roce 1350 v souvislosti s dosazením faráře do farního kostela. Z této doby pochází také listina Karla IV., která dokládá existenci celnice, které ve středověku vznikaly tam, kde komunikace opouštěly osídlený kraj a vstupovaly do pomezních hvozdů. Památkou na celnici je i jméno místní části obce Celné. Starší názvy obce Mladkov zní: lat. Wichstadium, něm. Wichstadtl, pův. Wyskenstadt, Witkenstadt, také Mlatkow, Durchwusch-Stadtl, Wuchstadtl.

V souvislosti s hornickou činností, za kterou do oblasti přišli němečtí horníci, dostal Mladkov také městská práva. Ve 14. století oblast patřila pánům ze Žampachu. Hrad Žampach Karel IV. dobyl a majetek i s clem Mladkovským daroval Čeňku z Potštejna. Přírodní podmínky místa vymezovaly skromné rozměry středověké lokace. Na jedné straně strmé svahy nad řekou, na druhé straně poměrně široký pás inundačního území podél pravého břehu řeky. Základem obce je drobné náměstí nepravidelného tvaru, protažené podél cesty přicházející z jihu podél Orlice a pokračující strmým údolím potoka do sedla Bystřických hor a do Kladska. Příčná cesta odbočovala z horní části náměstí. Sídlo pravděpodobně těžilo z postavení hornického sídliště a nemělo zemědělský charakter (odkázáno na dovoz potravin). Domy byly v této rané době již poměrně velké, ale neměly zemědělské zázemí. Exponovaná pohraniční poloha byla chráněna opevněným areálem kostela.

Z roku 1513 jsou zmínky i opevněném sídle s hradbami či parkánovým opevněním a příkopem, v dobových dokumentech je nazýváno srubem, zmiňována je existence pivovaru. Srub stál na strmé skále na pravém břehu Orlice, skála ze třech stran spadá do údolí Orlice, pouze ze severní strany navazující na okolní rovinatý terén. Nepatrná terénní vlna v těch místech je snad pozůstatkem tehdejšího opevnění. V 16. století ale došlo ke kolonizaci 10 km východně vzdáleného Králicka, kam mohla část obyvatel odejít a Mladkov tak postupně ztratil své postavení posledního kolonizovaného pohraniční v oblasti. V roce 1577 byl Mladkov uváděn jako městečko se sklářskou hutí, pro kterou zde byl dostatek dřeva i potřebných nerostů a která zajišťovala obživu. Zprávy vypovídají o mimořádně skromných poměrech a celkovém počtu 28 domů.

Kostel sv. Jana Křtitele

Velký růst oblast zažívá od 17. do 19. století, kdy vznikají tři řemeslnické čtvrti. Jednak naproti městečku za potokem v okolí nového zděného kostela a fary z roku 1697. Velikost kostela vypovídá o nárůstu počtu obyvatel v této době. Východně od náměstí se zástavba rozrůstá podél řeky. A jižně od městečka při řece dokonce vzniká zástavba kolem nové protáhlé návsi. V 17. století vznikla v obci škola. Raně barokní úpravy kostela sv. Jana Křtitele byly provedeny v letech 1736-1744. Jednolodní, křížově sklenutá loď, valeně sklenutý polygonální presbytář, po obou stranách lodi tři arkádové kaple s tribunami nad nimi, barokní zařízení kostela z místní dílny, oltář se sochami sv. Anny a sv. Jáchyma, obraz křtu Kristova, socha sv. Jana Nepomuckého, v blízkosti kostela sousoší Kalvárie.

V roce 1869 byl v obci absolutní maximální počet obyvatel a dlouhodobě největší počet domů (159/1083). Na základě podmínek kapitulace z války s Prusy je v roce 1874 dokončena železnice z Ústí nad Orlicí do Kladska, zastávka v obci je však zřízena až v roce 1899. Železnice sice přispěla k rozvoji řemesel, ale došlo k stavební stagnaci. V roce 1927 byl postaven činžovní dům u železniční zastávky pro českou menšinu (719 obyvatel, z toho 129 Čechů). V roce 1930 pro nedostatek financí nebyl realizován záměr stavby lázní na radioaktivních pramenech. V letech 1935 až 1938 bylo vystavěno betonové hraniční opevnění. Do roku 1945 docházelo k dostavbě volných ploch v malebné zástavbě, zejména v jižní části obce. Domy mají charakter jednak netradiční “vilkové” architektury, často s historizujícími prvky, stále se však staví i tradičně řešené domy v důsledku neměnného systému zemědělského hospodaření a řemeslnické výroby.

Po vysídlení obyvatelstva německé národnosti, k němuž byl vydán příkaz již 16. května 1945, je okres Žamberk dosídlován českým obyvatelstvem z vnitrozemí, odhad osídlení v roce 1947 je ale jen 50-60 % původního předválečného stavu, k roku 1950 je uváděno 451 obyvatel. V zástavbě došlo k rušivým demolicím a modernizacím. Nejtěžší ránou bylo zboření severovýchodní části náměstí kvůli možnosti vjezdu autobusů a nákladních vozidel (1955), na místě zbořených domů byl zřízen parčík. Pro zaměstnance státního statku postaveny v 70. letech 20. století bytové domy, které k tradiční zástavbě vesnice nemají žádný vztah, podobné je to s další zástavbou z doby socialismu v centru obce: novostavba kulturního domu při hostinci na místě původních stodol, novostavba samoobsluhy, zemědělských provozů, aj.

Od 22. října 2018 je Mladkov z rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky znovu městysem.^[4]

Pamětihodnosti

kostel svatého Jana Křtitele

Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela

Z hlediska dochovaných hodnot stojí za zmínku domy na západní straně náměstí, četné domovní kamenné portály, kamenná kašna a mariánský sloup na náměstí, klasicistní dům uprostřed východní strany náměstí se zazděným podloubím. Dále pak tradiční roubené a poloroubené domy, nejstarší z konce 18. století a začátku 2. poloviny 19. století a v neposlední řadě pak několik objektů „vilkového“ charakteru v historizujících slozích z meziválečného období.

Zajímavosti

Od 1. prosince 2013 mají v obci Mladkov dle České databanky rekordů na základě uděleného certifikátu od pelhřimovské agentury Dobrý den Nejvyšší živě rostoucí vánočně ozdobený strom.^[5] Jedná se o smrk ztepilý o výšce 30,57 m, s odhadovaným stářím 75 až 80 let,^[6] rostoucí nedaleko Tiché Orlice a jen pár desítek metrů od centra obce, který je každoročně vánočně zdoben. V roce 2014 došlo ke kompletní náhradě původního osvětlení, kdy staré žárovky nahradila nová instalace, složená z 8000 moderních LED diod. Na špici rekordního smrku se nachází nová 3D hvězda a její tvar je tak nyní viditelný ze všech směrů. O zdobení stromu se stará SDH Mladkov, osvětlení dodala firma ATELIR MAUR.^[7] V obci působila až do roku 2021 malá pobočná provozovna družstva Dřevotvar Jablonné nad Orlicí, která se specializovala na výrobu luxusních uzavřených zahradních dřevěných altánů typu Gazete, Gloriette a Pagode, určených zejména pro zahraniční odběratele, např. německou firmu Gaiger.

Osobnosti

Rodáci

Vojtěch Král z Dobré Vody (1844–1913), český heraldik, sfragistik, sběratel, ilustrátor a cvičitel Sokola
Gudrun Pausewang (1928–2020), německá spisovatelka