MENA
MENA (z anglického „Middle East and North Africa“) je geografická oblast zemí Středního východu a Severní Afriky.[1] Označuje se také jako WANA, SWANA[2][3] nebo NAWA, přičemž Blízký východ se alternativně označuje jako Západní Asie („West Asia“) nebo Jihozápadní Asie („Southwest Asia“); jedná se o jiný způsob označení této geografické oblasti namísto používání běžnější politické terminologie.
Jako označení regionu se MENA často používá v akademické sféře, při vojenském plánování, pomoci při katastrofách, mediálním plánování (jako označení oblasti vysílání) a v obchodní komunikaci. Kromě toho má tento region řadu společných kulturních, ekonomických a environmentálních rysů napříč zeměmi, které jej tvoří; například některé z nejextrémnějších dopadů změny klimatu se projeví právě v MENA.[4][5]
Některá označení zahrnují více států než MENA, například MENASA,[6] MENAP nebo Širší Střední východ, které zahrnují i země v oblastech Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán) a Jižní Asie (Afghánistán, Maledivy a Pákistán), kde je patrný významný vliv islámu a používá se zde arabské písmo. Označení MENAT pak výslovně zahrnuje Turecko, které bývá z některých definic MENA vyloučeno, přestože je Turecko téměř vždy považováno za součást Blízkého východu.
Definice
editovatOblast NEMA nemá standardizovanou definici; různé organizace ji definují jako region zahrnující různá území nebo ji jako region nedefinují vůbec.
Organizace spojených národů
editovatRegionální skupiny OSN ani geosystém OSN používaný UNSD region MENA neobsahují. Některé agentury a programy OSN sice region MENA definují, ale jejich definice si mohou navzájem odporovat a někdy se vztahují pouze na konkrétní studie nebo zprávy.
- Studie Světové banky z roku 2003 uvádí: „V geografické klasifikaci Světové banky tvoří region Blízkého východu a severní Afriky (MENA) následujících 21 zemí nebo území: šest členů Rady pro spolupráci v Perském zálivu (Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty [SAE]) a 15 dalších zemí nebo území: Alžírsko, Džibutsko, Egyptská arabská republika, Irák, Íránská islámská republika, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Malta, Maroko, Jemenská republika, Syrská arabská republika, Tunisko a Západní břeh Jordánu a Gaza.“[8] K lednu 2021 uvádějí webové stránky Světové banky jako definice MENA stejný soubor 21 zemí/území: „Alžírsko; Bahrajn; Džibutsko; Egypt, Arabská republika; Írán, Islámská republika; Irák; Izrael; Jordánsko; Kuvajt; Libanon; Libye; Malta; Maroko; Omán; Katar; Saúdská Arábie; Syrská arabská republika; Tunisko; Spojené arabské emiráty; Západní břeh Jordánu a Gaza; Jemenská republika“.[9]
- Zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z roku 2010 uvádí: „Pro účely této studie byl region MENA definován jako zahrnující následujících 18 zemí: Alžírsko, Bahrajn, Egypt, Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Mauretánie, Maroko, Omán, Katar, Okupovaná palestinská území, Saúdská Arábie, Sýrie, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen.“[10]
- Zpráva Organizace pro výživu a zemědělství z roku 2015 uvádí: „Mezi 21 zemí MENA patří Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Írán, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Libye, Malta, Maroko, Omán, Palestina, Saúdská Arábie, Sýrie, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen“.[11]
- Jak uvádí zpráva UNICEF z roku 2019, regionální klasifikace UNAIDS pro oblast MENA „zahrnuje 20 zemí/území: Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Írán, Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Somálsko, Súdán, Syrská arabská republika, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen.“[12]
- K lednu 2021 se na webových stránkách Dětského fondu Organizace spojených národů jako MENA označuje následujících 20 zemí: „Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Írán (Islámská republika), Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Stát Palestina, Súdán, Syrská arabská republika, Tunisko, Spojené arabské emiráty, Jemen“.
- Ekonomové Hamid Reza Davoodi a George T. Abed, kteří pracovali pro Mezinárodní měnový fond (MMF), v roce 2003 uvedli: „Region MENA zahrnuje arabské státy na Blízkém východě a v severní Africe – Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Irák, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Libyi, Mauretánii, Maroko, Omán, Saúdskou Arábii, Somálsko, Súdán, Syrskou arabskou republiku, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen – plus Islámský stát Afghánistán, Íránskou islámskou republiku, Pákistán, Západní břeh Jordánu a Gazu.“ Autoři zdůrazňují, že těchto „24 zemí MENA (…) je seskupeno pouze pro analytické účely“. Přestože údajně „sdílejí společné problémy a kulturní vazby odlišné od sousedních ekonomik“, jako je Izrael a Turecko, islám je dominantním náboženstvím a arabština hlavním jazykem, existují v regionu MENA „značné náboženské menšiny“ a „významné jazykové rozdíly“, přičemž v Afghánistánu, Íránu a Pákistánu není arabština většinovým jazykem.[13]
Země nebo území |
WB MENA 2003[8][9] |
FAO MENA 2015[11] |
UNAIDS MENA 2019[12] |
UNICEF MENA 2021 |
UNHCR MENA 2010[10] |
MMF MENA 2003[13] |
UNSD WA+NA[14] |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Afghánistán | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano | Ne |
Alžírsko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Arménie | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Ázerbájdžán | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Bahrajn | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Džibutsko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ne | Ano | Ne |
Egypt | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Gruzie | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Írán | Ano | Ano | Ano | Ano | Ne | Ano | Ne |
Irák | Ano | Ne | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Izrael | Ano | Ano | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Jemen | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Jordánsko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Katar | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Kuvajt | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Kypr | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Libanon | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Libye | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Malta | Ano | Ne | Ne | Ne | Ano | Ne | Ne |
Mauritánie | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano | Ano | Ne |
Maroko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Omán | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Pákistán | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano | Ne |
Palestina* | Ano | Ano | Ne | Ano | Ano | Ano | Ano |
Saúdská Arábie | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Somálsko | Ne | Ne | Ano | Ne | Ne | Ano | Ne |
Spojené arabské emiráty | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Súdán | Ne | Ne | Ano | Ano | Ne | Ano | Ano |
Sýrie | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Tunisko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Turecko | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Západní Sahara | Nejasné | Nejasné | Nejasné | Nejasné | Nejasné | Nejasné | Ano |
*Také nazývána jako Stát Palestina, (Okupovaná) palestinská území, Palestinská samospráva nebo Západní břeh a Gaza. |
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Middle East and North Africa na anglické Wikipedii.
- ↑ CHEN, James. Middle East and North Africa (MENA): Countries and Economy [online]. investopedia.com, rev. 2023-04-30 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ What is SWANA? [online]. aapirc.ucsc.edu [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ In search of equal partners: On being a SWANA artist and cultural worker in the EU [online]. Culture Action Europe, 2022 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHERR, Lydia Anne. Climate Change Impacts in MENA [online]. ecomena.org, 2021-04-29 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHIBANI, Achref. Climate Change in MENA: Current Pressures and Future Dangers. wilsoncenter.org [online]. 2022-03-25 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ United Nations selects Dubai as data hub for Menasa. tradearabia.com [online]. 2017-07-19 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PERTHES, Völker. America’s “Greater Middle East” and Europe: Key Issues for Dialogue. Middle East Policy [online]. 2023. Roč. 30, čís. 3. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Trade, Investment, and Development in the Middle East and North Africa [online]. Světová banka, 2003-08 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Middle East & North Africa [online]. Světová banka [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VAN WAAS, Laura. The situation of stateless persons in the Middle East and North Africa [online]. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, 2010-10 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Egypt, Jordan, Morocco and Tunisia: Key trends in the agrifood sector [online]. Organizace pro výživu a zemědělství, 2015 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Seizing the Opportunity: Ending AIDS in the Middle East and North Africa [online]. Dětský fond Organizace spojených národů, 2019-07 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. ISBN 978-92-806-5043-3. (anglicky)
- ↑ a b c ABED, George T.; DAVOODI, Hamid. Challenges of growth and globalization in the Middle East and North Africa. Washington, D.C: Mezinárodní měnový fond, 2003. ISBN 978-1-58906-229-0. (anglicky)
- ↑ Standard country or area codes for statistical use (M49) [online]. Statistický odbor OSN [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu MENA na Wikimedia Commons