Krajina

Krajina je pojem pro vybranou část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií.

Geografie

Geografická krajina je dokonalým výřezem krajinné sféry. K základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk. Jako přírodní krajina se nazývá území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky, takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo.^[zdroj?] V současnosti převládá kulturní krajina vzniklá přetvořením původní přírodní krajiny činností člověka.

Ekologie

Krajina je z hlediska ekologie ucelený systém, jehož popis v sobě propojuje problematiku mnoha oborů. V krajině na sebe působí přírodní a člověkem utvářené složky. Sousedící ekosystémy jsou vazbami propojeny do vyšších systémů a navzájem se ovlivňují i na velikou vzdálenost. Pro člověka je krajina prostorem, kde chce realizovat širokou paletu potřeb – od získávání potravy a materiálu pro oděv a obydlí, stavbu sídel, po rekreaci a estetické zážitky, inspiraci. Aby mohly být uspokojovány tyto různorodé potřeby zároveň, nelze krajinu využívat živelně. Neuváženým zásahům, které by mohly mít na krajinu negativní a nevratné důsledky, mají předcházet nástroje k plánování využití krajiny (územní plánování, pozemkové úpravy) a k její ochraně (územní systémy ekologické stability, chráněné oblasti, Natura 2000).

Pro účely Evropské úmluvy o krajině „krajina“ znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, a jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů.

Krajinářství

V rámci ekologie se pod pojmem krajinářství myslí komplexní péče o krajinu. To zahrnuje řadu aspektů krajinotvorby (projekčních, provozních, výzkumných, plánovacích a správních atd). V České republice představuje krajinářství specifický obor a studuje se například na Fakultě životního prostředí ČZU.

Výtvarné umění

V kontextu výtvarného umění se slovo krajina používá pro malířské zobrazení krajiny pomocí malby či kresby. Jeho vytvářením se zabývá krajinomalba. Pro zobrazení měst v krajině se používá termín veduta. Existuji i další abstraktní přenesené významy, např. krajiny ducha nebo krajiny srdce, sousloví obvykle vyjadřuje nějakou imaginární krajinu v naší mysli. Slovo krajina také v hovorové mluvě občas splývá s také obecným významem slova kraj – je používáno jako hovorové synonymum (třeba pro nějaké blíže nespecifikované území).

Odkazy

Literatura

BLACKBOURN, David: Podmaňování přírody: voda, krajina a vytváření moderního Německa. Praha: BB/art, 2009, 446 s. ISBN 978-80-7381-598-1
BOLTIŽIAR, Martin; OLAH, Branislav: Krajina a jej štruktúra: mapovanie, zmeny a hodnotenie. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2009, 148 s. ISBN 978-80-8094-552-7.
SÁDLO, Jiří et al.: Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha: Malá Skála, 2005, 247 s. ISBN 80-86776-02-6

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu krajina na Wikimedia Commons
Téma Krajina ve Wikicitátech
Slovníkové heslo krajina ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.