Jan Kastner
Jan Kastner (16. května 1860 Hořejší Vrchlabí[1] – 11. prosince 1912 Smíchov[2]) byl český sochař, řezbář, designér a pedagog.
| Jan Kastner | |
|---|---|
 prof. Jan Kastner | |
| Narození | 16. května 1860 Hořejší Vrchlabí  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. prosince 1912 (ve věku 52 let) Smíchov  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | sochař, řezbář, učitel a designér |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJan Kastner se narodil v Hořejším Vrchlabí do rodiny sekerníka Ignáce Kastnera. Patrně již otec rozpoznal u svého syna Jana mimořádné výtvarné nadání. Po absolvování obecné školy nastoupil do odborné školy na zpracování dřeva v Králíkách. Školu absolvoval v roce 1877 a odešel do Vídně, kde pokračoval ve studiu na uměleckoprůmyslové škole. Po ukončení studií se dal na dráhu učitele. Působil na odborné škole v rakouském Villachu a následně ve Vídni, kde již pracoval samostatně. V roce 1888 odešel do Prahy, kde přijal místo profesora na nově založené Uměleckoprůmyslové škole. Na škole vedl speciální oddělení řezbářství a truhlářství. Jan Kastner se natrvalo usadil na pražském Smíchově, ale do rodného Vrchlabí stále vracel. V roce 1893 se oženil[3] s Huldou Fingerovou. Postupně se jim narodil syn Viktora a dvě dcery, Erna a Johanna. V roce 1898 byl jedním ze zakládajících členů Jednoty umělců výtvarných v Praze. Převážnou část Kastnerovy tvorby nacházímeme v chrámech a kostelích, pro které realizoval řezané a malované oltáře, lavice, zpovědnice a další zařízení. Mezi žáky prof. Jana Kastnera mimo jiné patřili třeba Quido Kocián, Bohumil Kafka, Štěpán Zálešák, Otto Gutfreund či Otakar Švec.
Jan Kastner zemřel na Smíchově v prosinci 1912 ve věku 52 let.[4] Pohřben byl v rodném Vrchlabí.
Stěžejní díla
editovat- velký oltář v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře
- oltář Všech svatých ve vyšehradském kostele v Praze
- dva oltáře v kaplích katedrály sv. Víta na Pražském hradě
- boční oltář v kostele sv. Ludmily na Vinohradech
- oltář v kostele sv. Štěpána v Kouřimi
- výzdoba císařského dvorního vlaku
- řezby do dvorního vlaku rumunského krále Karla I.
a mnohé další
Galerie
editovat-
Jan Kastner – Secesní židle (1899) -
Jan Kastner – Novobarokní skříňkové hodiny (1892) -
Jan Kastner – Židle -
Jan Kastner – Oltář sv. Josefa-Dělníka s Ježíšem-Jinochem, děkanský kostel v Mariánských Lázních (1888) -
Jan Kastner – Socha sv. Josefa
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených N 1821-1860 v Hořejším Vrchlabí, sign. 177-15, ukn. 10657, str.330 Dostupné online
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Václava na pražském Smíchově
- ↑ Matriční záznam o sňatku farnosti při kostele sv.Václava na pražském Smíchově
- ↑ Národní politika, 13.12.1912, oznámení o úmrtí prof. Jana Kastnera
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Kastner na Wikimedia Commons - Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Kastner Jan (1860)
- Časopis Krkonoše – Jizerské Hory, Žít s černým „N“ (rozhovor s Margaretou Herbsovou vnučkou Jana Kastnera)
- Ekodisk, Mistr gotických madon
- Jan Kastner v informačním systému abART
- Oltář v České secesi, bakalářská práce J.Cachové
