Ingot
Ingot je kovový hutní polotovar určený na další zpracování. Obvykle má tvar hranolu nebo komolého jehlanu, (komolého kužele) případně komplikovanější s kruhovým, čtvercovým nebo obdélníkovým průřezem. Délka ingotu závisí buďto na způsobu jeho výroby nebo na požadavcích, které se vztahují k jeho následnému hutnímu zpracování resp. na následné hutní výrobě.
Ocelové ingoty
editovatOcelové ingoty představují konečný produkt oceláren. Mohou být vyráběny třemi způsoby, což ovlivňuje jejich tvar a vlastnosti.
- Lití do kokil svrchu. Do kokily se leje roztavená ocel přímo z licí pánve. Jakost výsledného ingotu je nižší, protože při lití ocel stříká, čímž se okysličuje, rozstříknutá ocel dopadá zpět do kokily.
- Lití do kokil zespodu. Jde o komplikovanější a dražší způsob vyžadující licí soustavu kanálů. Takto vyrobená ocel je po ztuhnutí čistější, metoda je proto používána při lití jakostních ocelí.
- Kontinuální lití. Zde se roztavená ocel odlévá do chlazeného zařízení beze dna tzv. krystalizátoru. Z druhého konce vychází už ztuhnutá, ale ještě tvárná ocelová tyč. Ta se pak průběžně rozřezává na ingoty požadované délky.
Ingoty z kokil mohou mít hranolovitý nebo jehlanovitý tvar, případně mají jinak vytvarován jeden z konců, pro soustředění sraženiny na toto místo. Ingoty z kontinuálního lití mají průřez po celé své délce stejný.
Bezprostředně po vyrobení ingotu se kokila stáhne (vytáhne jeřábem nahoru a vyklopí) a ingot se vkládá do hlubinné pece tak, aby došlo k rovnoměrnému prohřátí celého těla ingotu na teplotu potřebnou pro další zpracování. Ingoty se dále zpracovávají v kovárně nebo ve válcovně. V nich se za tepla tváří buďto na hotové hutní výrobky (například kolejnice, dráty, tyče, traverzy apod.) nebo na další hutní polotovary.
Ingoty drahých kovů
editovatDrahé kovy se obvykle obchodují v odlévaných ingotech různé velikosti od desítek gramů po stovky kg. Ingot má tvar obdélné cihly se zaoblenými rohy, která se směrem dolů zužuje. V bankovnictví a jako investice mají obvykle ryzost 999/1000, která je na svrchní ploše vyražena spolu s evidenčním číslem a označením původu. Pro mincovní a šperkařské použití se ingoty nejprve legují, taví s přísadami na požadovanou ryzost.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Hluchý M. a kol.: Technológia. Alfa Bratislava, 1977
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu ingot na Wikimedia Commons
