Elizabeth Warrenová
Elizabeth Ann Warrenová, rozená Herringová (* 22. června 1949 Oklahoma City), je americká profesorka práva a politička za Demokratickou stranu. Od roku 2013 je senátorkou Senátu Spojených států amerických za stát Massachusetts.
| Elizabeth Warrenová | |
|---|---|
 Elizabeth Warrenová (květen 2019) | |
| Senátorka Senátu USA za stát Massachusetts | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 3. ledna 2013 | |
| Předchůdce | Scott Brown |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická strana (od 1996) Republikánská strana (1991–1996) |
| Rodné jméno | Elizabeth Ann Herring |
| Narození | 22. června 1949 (75 let) Oklahoma City |
| Národnost | americká |
| Choť | Jim Warren (1968–1978) Bruce Mann (od 1980) |
| Rodiče | Donald Jones Herring a Polly L. Herring (Reed) |
| Děti | Alexander Warren Amelia Warren Tyagi |
| Sídlo | Cambridge |
| Alma mater | Northwest Classen High School (do 1966) Univerzita George Washingtona (1966–1968) Houstonská univerzita (do 1970) Rutgers School of Law–Newark (do 1976) Rutgers Law School |
| Profese | právnička, politička, vysokoškolská učitelka, advokátka, ekonomka a spisovatelka |
| Náboženství | metodismus |
| Ocenění | Oklahoma Hall of Fame (2011) společník Americké akademie umění a věd |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | Elizabeth Warren |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osobní život a vzdělání
editovatV roce 1970 vystudovala speciální pedagogiku na Houstonské univerzitě a pracovala ve školách pro sluchově postiženou mládež, později absolvovala práva na Rutgersově univerzitě. Jako odbornice na obchodní právo přednášela na Pensylvánské univerzitě a Harvardově univerzitě. Byla poradkyní prezidenta Baracka Obamy v otázkách ochrany spotřebitelů.
Vydala množství odborných publikací, je spoluautorkou knihy Past dvou příjmů: Proč se matky a otcové ze střední třídy dostávají na mizinu, v níž se zabývá příčinami častých osobních bankrotů mezi příslušníky americké střední vrstvy.[1] Vyznáním je metodistka.[2]
Politická kariéra
editovatBývá řazena k levicovému a progresivnímu křídlu Demokratické strany. Podle Warrenové „americká střední třída čelí útoku,“ protože „miliardáři a velké korporace se rozhodli žádat větší kus koláče a naverbovali politiky, aby jim tučnější kus uřízli.“[3] Podporuje sňatky osob stejného pohlaví.[4]
Jednatřicátého prosince 2018 ohlásila kandidaturu na prezidentku Spojených států.[5][6] Usiluje o přísnější regulaci bankovního sektoru a o finančně dostupnější školství a zdravotnictví, podala také návrh zákona o střetu zájmů při výkonu prezidentské funkce.
V roce 2010 ji časopis Foreign Policy zařadil na seznam nazvaný sto nejvlivnějších intelektuálů světa. Vystupovala v dokumentárním filmu O kapitalismu s láskou.
Warrenová ostře kritizuje americkou účast na saúdské vojenské intervenci v Jemenu.[7][8] Odsoudila genocidu muslimské menšiny Rohingyů v Myanmaru.[9] Prezentuje se jako stoupenkyně Izraele a odmítla rezoluci RB OSN č. 2334 z 23. prosince 2016, jež odsuzuje výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, který má být budoucím jádrem samostatného státu Palestina.[10] V lednu 2019 kritizovala rozhodnutí prezidenta Trumpa stáhnout americké vojáky ze Sýrie a Afghánistánu.[11]
Kritizuje tvrdý postup Trumpovy administrativy vůči nelegálním imigrantům.[12] Podporuje „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi než patří New York, Los Angeles, Chicago,[13] Seattle a stovky dalších amerických měst a okrsků, většinou ovládaných demokraty, kteří odmítají v těchto městech uplatňovat federální zákony týkající se imigrace a chrání nelegální imigranty před deportacemi a federálními úřady.[14][15]
Warrenová podporuje federální program povinného rozvážení dětí odlišných ras/etnik do škol v jiných čtvrtích (tzv. desegregation busing), jakožto prostředku s rasovou segregací a zajištění kvalitního přístupu ke vzdělání pro všechny bez ohledu na rasu/etnicitu.[16]
Kritika
editovatWarrenová se otevřeně hlásí k indiánským předkům. V roce 2019 se veřejně omluvila, že se v 80. letech zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka.[17] Testy DNA zjistily, že má přibližně 0,001 procenta domorodé krve.[3] Warrenová se přihlásila ke kmeni Čerokíů. Podle některých kritiků se snažila profitovat z politiky afirmativní akce, ze které benefitují historicky znevýhodněné etnické a rasové menšiny.[18]
Galerie
editovat-
Warrenová v pochodu Gay Pride v Bostonu v roce 2018 -
Warrenová během oslav Dne svatého Patrika v Bostonu -
Prezidentská kampaň Warrenové v Las Vegas v Nevadě
Reference
editovat- ↑ Nejlepší knihy z oblasti byznysu, Euro 16. 12. 2003 Dostupné online
- ↑ 38 United Methodists serve in 116th Congress. www.umnews.org [online]. 22.1.2019 [cit. 26.11.2020]. Dostupné online.
- ↑ a b Trumpova kritička, senátorka Elizabeth Warrenová učinila první krok k prezidentské kandidatuře. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 31. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ EXCLUSIVE: Elizabeth Warren pledges to lead on LGBT rights [online]. washingtonblade.com, 21. března 2018. Dostupné online.
- ↑ HERNDON, Astead W.; BURNS, Alexander. Elizabeth Warren Announces She Is Running for President in 2020. The New York Times. 2018-12-31. Dostupné online [cit. 2018-12-31]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Americký Kongres schválil financování vlády do 8. února. České noviny 23. 1. 2018 Dostupné online
- ↑ Elizabeth Warren Demands in Letter That U.S. Military Explain Its Role in Yemen Bombings. The Intercept. 14. srpna 2018. Dostupné online.
- ↑ End US complicity in Yemen's humanitarian disaster. CNN. 8. října 2018. Dostupné online.
- ↑ Sen. Todd Young urges action to end Muslim genocide in Myanmar. IndyStar. 22. října 2017. Dostupné online.
- ↑ LAZARE, Sarah. When It Comes to U.S. Militarism, Elizabeth Warren Is No Progressive [online]. 17. května 2019. Dostupné online.
- ↑ WISE, Justin. Warren on Syria troop pullout: Foreign policy shouldn't be conducted on Twitter. The Hill. 3. ledna 2019. Dostupné online.
- ↑ HIRSCHFELD DAVIS, Julie. White House Twitter Account, in Rare Broadside, Attacks 2 Democratic Senators Over ICE. The New York Times. 2. července 2018. Dostupné online.
- ↑ Chicago vs. Trump. ‚Ve 150 tisících domácností je někdo bez dokumentů,‘ říká šéfka Úřadu pro nové Američany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 25. května 2018. Dostupné online.
- ↑ Sen. Warren criticizes threatened "sanctuary city" crackdown. The Washington Times [online]. 27. března 2017. Dostupné online.
- ↑ Spor Trumpa se starosty o imigranty ještě více rozděluje USA. Lidovky.cz [online]. 5. února 2017. Dostupné online.
- ↑ Warren restates support for busing amid Biden-Harris duel. Politico [online]. 28. června 2019. Dostupné online.
- ↑ Elizabeth Warren apologizes for identifying as Native American on Texas bar registration card [online]. 6. února 2019. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ End of Elizabeth Warren's presidential campaign? New claim of 'American Indian' heritage. USA Today [online]. 7. února 2019. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elizabeth Warrenová na Wikimedia Commons 
Osoba Elizabeth Warrenová ve Wikicitátech- Stránky senátorky
- Elizabeth Warrenová v Biografickém slovníku Kongresu Spojených států (anglicky)
