Borovná
Obec Borovná (německy Borowna, Borowne) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Leží v průměrné výšce 552 metrů nad mořem. Žije zde 83[1] obyvatel. Celková katastrální plocha obce je 519 ha, z toho orná půda zabírá pouze 27 procent. Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu).
| Borovná | |
|---|---|
 Kaple Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Telč |
| Obec s rozšířenou působností | Telč (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′53″ s. š., 15°23′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 83 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,20 km²[2] |
| Katastrální území | Borovná |
| Nadmořská výška | 552 m n. m. |
| PSČ | 588 56 |
| Počet domů | 37 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Borovná 30 588 56 Telč ouborovna@volny.cz |
| Starosta | Jaroslav Šalanda |
| Úřední web: www | |
  Borovná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587184 |
| Kód části obce | 7790 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNázev se vyvíjel od varianty Borowna (1365), Borowne (1417, 1446), Borowna (1547, 1678, 1718, 1720, 1751, 1846) až ke konečné podobě Borovná v roce 1872. Místní jméno je odvozeno od adjektiva borovná, tedy místo porostlé borem.[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. V Borovné byl odedávna svobodný dvůr. Majitelé se velmi často střídali, až v roce 1721 statek Borovnou koupil František Antonín hr. Lichtenštejn-Kastelkorn a od té doby sdílela Borovná osudy telčského panství až do roku 1849, ale jako oddělený a samostatně zdaněný statek. Z Borovné se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Borovné 169 obyvatel ve 24 domech a 36 domácnostech.
Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 byla vesnice místní částí Telče, od 1. ledna 1992 je opět samostatná.[5] Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Telči.
Hospodářský vývoj obce do současnosti
editovatVe 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 470 ha. Živnosti roku 1911: 1 kolář, 1 kovář, 2 obchodníci lahvovým pivem. Rok 1924: dvůr a lesní revír velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, živnosti: 1 hostinský, 1 kovář, 11 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1947. Po roce 1948 byla zdejší půda obdělávaná státními statky, v 80. letech 20. století ji převzalo JZD Telč. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci Autorenova, chov a výkrm vepřů. Po roce 1945 postaveno: přestavba školy na prodejnu a kancelář obecního úřadu s jídelnou pro důchodce.
Přírodní poměry
editovatBorovná leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jihozápadně od Telče. Geomorfologicky je oblast součástí Javořické vrchoviny a jejího podcelku Jihlavské vrchy, v jejichž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Mrákotínská sníženina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.[7] Nejvyšší bod, Borovenský (671 m n. m.), leží severozápadně od obce. Severně od Borovné se nachází Březová hora (588 m n. m.). Obcí protéká bezejmenný potok, na němž se rozkládá řada rybníků – Nový rybník, Dvouhrázní rybník, Šilhan a největší z nich, Smíchov.[8] Na území obce se nachází přírodní památka a evropsky významná lokalita U Borovné s rybníky s vegetací letněných rybníků, vlhkými loukami, mokřadními biotopy, zvláště chráněnými rostlinnými a živočišnými druhy.[9]
Obyvatelstvo
editovatPodle sčítání 1930 zde žilo v 34 domech 199 obyvatel. 198 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 199 římských katolíků.[10]
| Rok | Počet domů | Počet obyvatel |
|---|---|---|
| 1880 | 31 | 191 |
| 1900 | 31 | 195 |
| 1921 | 33 | 202 |
| 1930 | 34 | 199 |
| 1947 | 34 | 143 |
| 1950 | 38 | 139 |
| 1970 | 33 | 129 |
| 1982 | 31 | 112 |
| 2010 | 40 | 84 |
Obecní správa a politika
editovatObec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Jaroslav Šalanda. Borovná je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 75 | 82,67 | 7 | 7 SNK Borovná | Josef Babor |
| 2006–2010 | 74 | 74,32 | 7 | 7 SNK obce Borovná | Josef Babor |
| 2010–2014 | 68 | 83,82 | 7 | 7 SNK obce Borovná | Jaroslav Šalanda |
| 2014–2018 | 65 | 89,23 | 7 | 7 SNK | Jaroslav Šalanda |
Hospodářství a doprava
editovatV obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Mysletice a Myslivecké sdružení Podlesí – Borovná.[11] Dvůr v Borovné nabízí ubytování, chová hospodářská zvířata a provozuje palírnu. Obcí prochází silnice III. třídy č. 40612 do Horní Myslové. Dopravní obslužnost zajišťuje dopravci ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech na Dačice, Mysletice a Telč.[12] Západně od obce prochází modře značená turistická trasa z Dobré Vody do Olší a přímo Borovnou vede cyklistická trasa č. 5261 z Dobré Vody do Dolní Myslové.
Školství, kultura a sport
editovatObec byla původně přiškolena do Mrákotína, avšak pro obtížnost cesty pro žactvo bylo požádáno roku 1869 o vyškolení. Nejprve zde byla zřízena v roce 1874 expozitura mrákotínské školy, teprve když byla roku 1882 přiškolena obec Olší, škola se osamostatnila. Škola s 1. až 5. ročníkem působila v obci do roku 1972, kdy byla zrušena a žactvo převedeno do Telče.
Pamětihodnosti
editovat- Tvrz Borovná stávala na místě pozdější školy a její zbytky byly zasypány roku 1874 při stavbě školy.
- Pomník padlým v první světové válce
- Kaple Panny Marie pochází z roku 2001. Obdélníková stavba je zakončena neodsazeným polokruhově zakončeným presbytářem. Z průčelí vyčnívá neomítnutá věž.[13]
- U Borovné zaniklá ves Vojkov.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 96.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 50.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Borovná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Borovná [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ U Borovné [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 24.
- ↑ Borovná [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Borovná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Borovná, s. 18.
Literatura
editovat- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 825–828.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Borovná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Borovná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Úřední stránky
