[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

PETA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PETA
Motto„Nemáme žádné právo zvířata jíst, nosit jejich kůži a kožešiny, provádět na nich experimenty, využívat je v zábavním průmyslu, ani je jakýmkoli jiným způsobem vykořisťovat a týrat.“
ZakladatelAlex Pacheco a Ingrid Newkirk
Vznikbřezen 1980
TypNezisková organizace
Právní formaorganizace podle 26 U.S.C. § 501(c)(3)
SídloNorfolk, Virginia, USA
Členové3 miliony
Tržby60,6 mil. $ (2020)
48,1 mil. $ (2019)
Počet zaměstnanců1 157
Oficiální webwww.peta.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PETA (People for the Ethical Treatment of Animals) je největší nezisková organizace bojující za práva zvířat na světě, založená v roce 1980 v USA. Jejím sloganem je "Nemáme žádné právo zvířata jíst, nosit jejich kůži a kožešiny, provádět na nich experimenty, využívat je v zábavním průmyslu, ani je jakýmkoli jiným způsobem vykořisťovat a týrat."[1] Zaměřuje svoji činnost zejména na čtyři oblasti, kde jsou zvířata zneužívána nejčastěji: chovy a továrny (chov zvířat za účelem zpracování masa a dalších produktů), laboratoře (využívání zvířat pro testování kosmetiky, drogerie, léků atd.), oděvní průmysl (obchod s kožešinou a její získávání) a zábavní průmysl (cirkusy apod.). Staví se také velmi negativně ke konzumaci masa, rybaření, zabíjení zvířat označovaných jako škůdci, přivazování psů k boudám a ke kohoutím, psím i býčím zápasům[2]. Ročně organizace PETA odhalí nespočet případů krutého zacházení se zvířaty a pomocí peticí, protestních kampaní, akcí, i zapojení známých osobností (Pamela Anderson, Pink, Joaquin Phoenix, Paul McCartney ad.) se snaží tyto případy vyřešit, nebo alespoň dosáhnout nějakých dílčích výsledků.

Organizaci PETA založila v březnu 1980 Ingrid Newkirk spolu s Alexem Pachecem, významným aktivistou bojujícím za práva zvířat. První větší pozornosti se jim dostalo v roce 1981, kdy v Americe probíhal velmi sledovaný soudní případ známý jako "Silver Spring monkeys". Jednalo se o spor, kdy PETA kvůli laboratorním experimentům a nevhodnému zacházení se 17 makaky zažalovala Institut behaviorálního výzkumu v Marylandu (Institute of Behavioral Research, Silver Spring, Maryland). Soudní spor trval deset let a během něj byla provedena jediná razie na zvířecí laboratoř v historii USA. Soud sice žalobu zamítl, nicméně případ vyvolal ve společnosti velké pozdvižení a vzbudil velký zájem médií. Po deseti letech boje za osvobození těchto makaků byl upraven zákon na ochranu zvířat (Animal Welfare Act) a organizace se díky tomuto případu stala mezinárodně známou. Už v roce 1991 měla 350 000 členů a roční rozpočet 7 milionů dolarů. Nyní má organizace tři miliony členů a podporovatelů a za rok 2015 obdržela dary ve výši 43 milionů dolarů.[3]

Ingrid Newkirk

[editovat | editovat zdroj]

Newkirk se narodila v Anglii v roce 1949 a vyrůstala v Novém Dillí. V mládí se přestěhovala do USA studovat ekonomii. Když v roce 1969 donesla do útulku opuštěná koťata, byla tolik znepokojená jeho nevyhovujícími podmínkami, že zcela změnila své kariérní plány a začala se věnovat problematice ochrany zvířat.

V roce 1980 poznala Alexe Pacheca. Pacheco a Newkirk se seznámili v útulku pro zvířata, kde oba pracovali jako dobrovolníci. Pacheco jí představil knihu Osvobození zvířat (1975) od Petera Singera a Newkirk jej v roce 1980 přesvědčila, aby spolu založili organizaci PETA (v době vzniku to byla podle Newkirk organizace "o pěti členech scházejících se ve sklepě"[4]). U zrodu organizace stáli povětšinou studenti a členové regionální vegetariánské komunity. Zakládající členkou organizace byla také britská aktivistka Kim Stallwood, která bojovala za ukončení vivisekce v Británii. Pacheco byl vůči nápadu na založení organizace skeptický, Newkirk jej ale přesvědčila, že je potřeba vytvořit silnou organizaci bojující za práva zvířat, protože ty stávající jsou příliš konzervativní.[5]

Poslání a činnost

[editovat | editovat zdroj]

Profil organizace

[editovat | editovat zdroj]

PETA je organizace bojující za práva zvířat a jako taková odmítá speciesismus a bojuje proti vykořisťování a zneužívání zvířat jakýmkoli způsobem. Dělá o zneužívání zvířat osvětu pro zákonodárce a širokou veřejnost a také propaguje porozumění právu všech zvířat, aby s nimi bylo zacházeno s úctou. PETA propaguje veganství, snaží se změnit podmínky pro chování hospodářských zvířat na jatkách, vysílá aktivisty v utajení do výzkumných laboratoří, cirkusů a na farmy, umisťuje zvířata dříve využívaná pro zábavu do rezervací a žaluje společnosti, které odmítají změnit své stávající praktiky týkající se zacházení se zvířaty.

Kampaně a protesty

[editovat | editovat zdroj]

Organizace je velmi známá svými údernými a nekompromisními mediálními kampaněmi, na kterých se pravidelně podílí i známé osobnosti (Ellen DeGeneres, Eva Mendes, Charlize Theron). Kampaně bývají často namířeny proti velkým korporacím z různých oblastí. Častým terčem organizace bývají fast-foodové řetězce KFC, Burger King nebo McDonald's. Organizace dále pravidelně kritizuje společnosti, které své produkty testují na zvířatech či využívají látky testované na zvířatech, například Avon, Unilever, General Motors. Jedním z modu operandi skupiny je zakoupení akcií v cílových společnostech jako McDonald's a Kraft Foods za účelem ovlivňování jejich přístupu ke zvířatům.[6]

Organizace byla v mnoha případech díky svému vlivu, tlaku a kampaním úspěšná. Například oděvní značka Polo Ralph Lauren oznámila, že přestane využívat kožešiny. Velkým úspěchem je také nedávné oznámení luxusní značky Armani, že také přestane využívat kožešiny.[7] Kosmetické značky Avon, Mary Kay, Revlon a Estée Lauder kvůli konstantnímu tlaku společnosti přestaly testovat produkty na zvířatech.[5] V roce 2015 PETA nicméně zjistila, že tyto společnosti nechávají své kosmetické produkty testovat v čínských laboratořích za účelem prodeje na čínském trhu, protože podle zákona musí všechny kosmetické produkty v Číně být řádně otestované.[8]

Kritika a kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

PETA je často terčem kritiky ze strany veřejnosti i nejrůznějších organizací. Jedním z případů je kritika za její přístup k eutanazii neadoptovatelných zvířat. Například podle Ministerstva pro zemědělství a spotřebitelské služby ve Virginii (VDCAS) PETA v roce 2014 provedla eutanazii u 2455 zvířat.[9] Organizace ale v případech eutanazie argumentuje, že při tak velkých množstvích opuštěných zvířat, která jsou často velmi nemocná a přenášejí nemoci na další zvířata, není možné za každou cenu nechávat zvířata naživu. Dále také propaguje humánní eutanazii pomocí nitrožilní aplikace namísto zastřelení či zplynování, což bývá v USA častou praxí.[10]

  1. Anglické znění zde: http://www.icfn.in/ADHM/PETA/ Archivováno 21. 4. 2016 na Wayback Machine.
  2. Poslání a hlavní cíle organizace: http://www.peta.org/about-peta/
  3. Finanční zpráva za rok 2015: http://www.peta.org/about-peta/learn-about-peta/financial-report/
  4. Citát o "pěti členech ve sklepě" - Schwartz, Jeffrey and Begley, Sharon. The Mind and the Brain: Neuroplasticity and the Power of Mental Force. HarperCollins, 2002, p. 161.
  5. a b Uvedeno v rozhovoru Rosenberg, Howard. "Fighting tooth and claw", The Los Angeles Times, March 22, 1992.
  6. Informace ohledně nákupu akcií za účelem využívání vlivu:http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/foodanddrinknews/7758790/Peta-buys-stock-to-gain-influence-in-US-boardrooms.html
  7. Ralph Lauren:http://www.theguardian.com/world/2006/jun/10/clothes.animalwelfareArmani: http://www.peta.org/blog/victory-armani-dumps-fur-brands/
  8. Zpráva o testování za účelem prodeje v Číně:http://www.peta.org/action/action-alerts/avon-mary-kay-estee-lauder-and-revlon-are-paying-for-tests-on-animals/
  9. Zpráva Ministerstva VDCAS za rok 2014: https://arr.va-vdacs.com/cgi-bin/Vdacs_search.cgi?link_select=facility&form=fac_select&fac_num=157&year=2014 Archivováno 13. 2. 2015 na Wayback Machine.
  10. Postoj PETA k eutanazii: http://www.peta.org/issues/companion-animal-issues/companion-animals-factsheets/euthanasia-compassionate-option/

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]